Proč Hnutí Ne?

Čau, lidi. Napsal jsem dneska dlouhý post o tom, jak jsem zazdil práci v Evropské komisi a jak jsem za to rád.

Chtěl bych vám ještě říct, že jsem před několika týdny řekl ne na jinou zajímavou práci, tentokrát v České republice. Jeden člověk v ČR ví, co za práci to bylo. Neměl bych o tom mluvit a taky nebudu, není to asi to, co si myslíte. Byl by to elegantní návrat domů, ale ne. Vážím si té nabídky, ale něco mi říká, že bych neměl zradit, že bych měl dělat pro jiné lidi a trošku jinak. Víc k tomu neřeknu.

Ale uvědomil jsem si díky tomu jednu věc. Jak říká slavná kampaň Budvaru, odvaha říct “ne” z nás dělá to, čím jsme. Ostatně byla i vánoční kampaň s čivavou a Petrem Čtvrtníčkem, která začínala “… ale my jsme řekli ne!” Což jsem tam myslím napsal já nebo osoba blízká, to je jedno. A tak jsem si řekl, že kdybych snad někdy – třeba v dalších pěti minutách – zakládal nějaké hnutí, mohlo by se jmenovat Ne. Už pro tu srandu, protože hnutí Ano už v Česku máme, hnutí Nevím taky, takže do trojky už nám chybí jen to Ne. My Češi jsme stejně takoví recesisti, takové smějící se bestie, že mít trojku Ano-Ne-Nevím by k nám sedlo jako pr – víte co – na hrnec.

Já vím, že Ne není jméno hnutí podle marketingových pravidel. Už vás slyším – je to negativní, neříká to, co chceme, moc se to vymezuje vůči konkurenci atd. atd. Víte co, máte pravdu, ale já na to tentokrát kašlu a říkám Ne. Já marketingová pravidla porušuju celý život a klidně to risknu i teď. Hnutí Ne by stejně chtělo dělat politiku úplně jinak, než se dělala doteď, a na stará pitomá pravidla kašlat.

Co by hnutí Ne řeklo, kdyby existovalo?
NE kariérním politikům, kteří cucají z cecíků státu už 26 let, protože v reálném životě by se neuživili. A tak nás všechny holí přes předražené zakázky pro svoje bráchance, místečka v dozorčích radách a čachry s pozemky. Ale taky NE miliardářům, kteří tu politiku 25 let potichu ovlivňují a když do ní vstoupí, tak se jejich miliardy zázračně rozmnožují.

NE zaostávání České republiky v infrastruktuře, digitalizaci a školství. NE nekňubům, kteří nejsou schopni za 26 let naplánovat ani vysokorychlostní železnice a nestyděj se říkat, že tohle a tohle nejde. Jde to, sakra, když se chce, jako to jde třeba v Polsku! Česko má na to, aby zase patřilo k nejbohatším zemím v Evropě – pojďme se vrátit tam, kam patříme!

NE buzeraci drobných podnikatelů, NE té šílené byrokracii, která dusí normální lidi a živnostníky jako deka a brzdí růst téhle země. Víte, že když se vám narodí mimino, musíte si oběhat 5 papírů na nejméně 4 různých úřadech, od přihlášení dítěte k poplatkům za svoz odpadu (!) přes rodný list až po mateřskou? Víte, že v Estonsku to donedávna měli taky tak blbě, ale teď tam dítě nahlásíte jedihou zprávou na internetu, kam uvedete jméno dítěte a číslo svého účtu, na který chcete dostávat mateřskou, a je vymalováno? To chceme!

NE politické korektnosti, kvůli které už se člověk pomalu bojí říct pravdu. Vždyť co může být důležitějšího než pravda? Kdo začne sám sobě lhát či polykat nehodící se slovíčka, byť se sebeušlechtilejší záměrem, ten začal prohrávat. Hnutí Ne je pro holou pravdu takovou, jaká je. I když bude třeba blbá i pro hnutí Ne.

NE zbabělému a amatérskému ohýbání zad v Bruselu. Buďme v Evropě, berme si z ní to dobré, ale braňme se tvrdě tomu hloupému, co jde z Bruselu – a že toho je! Ale taky NE Rusku, jehož drápy se zatím vždy ukázaly byt pokryté krví a jehož objetí zatím vždy končilo zmarem a smrtí.

NE České republice jako státu druhé kategorie. Jak to sakra přijde, že si firmy dovolí dodávat do východní Evropy potraviny s horší recepturou – není to ta největší, nejodpornější urážka a potravinový apartheid mezi východem a západem? A tohle EU toleruje, zatímco na nás prstíčkem hrozí, že musíme být solidární a přijmout kvóty? Túdle! Až nás začnete brát jako sobě rovné, tak možná kvóty zvážíme. Jurečka slíbil akci už dávno, ale kde nic tu nic – tam my prostě do stolu bouchnout neumíme. Ale musíme!

NE naivnímu vítání uprchlíků (které už tedy přešlo i většinu evropských politiků, ale stejně to tu musím říct), pokud nejsou připraveni respektovat naši kulturu a chovat se podle pravidel pána domu. Ale taky NE Konvičkovi a dalším fašounům – to přece nejsmy my. My Češi jsme přátelští, nekonfliktní lidé, kteří se umějí postarat o dobré hosty. Kliďme přijměme mraky ajťáků a expertů a jiných pracovníků třeba z Ukrajiny a Rumunska – jestli chceme být bohatá a moderní země, budeme je potřebovat. Ale budou součástí naší společnosti a naší kultury.

NE ODS, protože stranu, která definovala mafiánský kapitalismus, takovou stranu prostě volit nemůžeme. Ne Topce, která měla spoustu krásných slibů, ale když byla ve vládě, skutek utek a ekonomiku pořádně podusila. Ne Anu, které má úžasné billboardy, ale je to hračka nevypočitatelného muže velké síly – a taky dělá samé parádičky jako EET. A samozřejmě ne komunistům, protože jak říkal Sándor Márai, s komunisty se slušný člověk nebaví, neb mezi nimi nejsou džentlmeni.

Přátelé. Jsem jen obyčejný člověk a mám spoustu chyb. Které mi tu lidi taky vyčtou. A já jim k tomu ještě přidám. Možná jsem naivní, možná tu jen směšně křičím na ztracené vartě. Nemám dost peněz na kampaň, nevlastním média. Jsem si toho všeho vědom. Jistota zesměšnění, šance na úspěch skoro žádná – tak na co čekáme? Pojďme do toho. Pojďme založit čisté hnutí odspoda. A pojďme se u toho i bavit. Můžeme mít moderní hnutí, které se celé upeče na internetu a bude tak cool, jak jen svět dneska je. Možná jsem šašek, ale v Evropě teď strany šašků vyhrávají – podívejte se třeba na Island nebo do Itálie. Kdoví, třeba si prachy na kampaň seženeme na Kickstarteru nebo Hithitu. Jestli souhlasíte s těmi body výše (které se navíc dají ještě poladit), prosím pomozte. Sdílejte tenhle příspěvek, pište svoje nápady. Lajkujte stránky hnutí Ne, hoďte se mi do přátel. Je to stejně šílené jako rozhodnout se ve 40 uběhnout maraton. Ale proč ne? Proč sakra NE?

4 thoughts on “Proč Hnutí Ne?

  • Souhlas do puntíku, ale přesto NE. Specialista na komunikaci opravdu prvotřídní, komentář k předpokládané osobní motivaci Internetového mesiáše si z důvodu politické korektnosti ponechám.

  • je to první etapa, která se jmenuje nadšení. pak teprve příjde ta druhá, vystřízlivění. třetí je Hledání vinníků…atd.
    česká republika je specifická řečeno povahově, kombinace Švejka, Švandrlíka, Hrabala a dalších. Kde chcete vlastně hledat a hlavně kam je vystřelíte? ivan stránský elektroprojekty.8u.cz včetně jejich příloh a linked in

  • Kéž by jste to dotáhl (i) do nějakého hmataleneho výsledku. Rad vas budu podporovat popr. I pomáhat. Tato shnila politická a zkorumpovaná scéna potrebuje restart.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *